1. Blog:

          Studenti Fakulty architektury vytváří seminární práce na Wikipedii

          01. Listopad 2015
        2. V minulém semestru se studenti prvního ročníku opět zapojili v rámci semináře Dějiny architektury II do projektu Studenti píší Wikipedii, a tak si je možné  přečíst jejich seminární práce  o především českých a slovenských gotických stavbách na Wikipedii. Podobných  projektů, kdy studenti psali svoje seminární práce přímo jako články na Wikipedii,  probíhalo v akademickém roce 2014/2015 celorepublikově devatenáct. Na naší fakultě spoluvytvářeli studenti největší internetovou encyklopedii současnosti již potřetí. Celkem se  mělo možnost  zapojit do projektu již více než 130 studentů a jen v letošním ročníku vzniklo či bylo rozšířeno 67 článků nejen v češtině, ale i ve slovenštině, angličtině, španělštině, ruštině a němčině. Loni, tedy v akademickém roce 2013/2014,  byl  vytvořen také  článek o českém kostele v ukrajinštině. Během všech tří proběhlých ročníků bylo sepsáno již 126 kvalitních a obsažných článků.

          Vlastní článek vzniká v několika fázích. Pro studenta je zpravidla nejdůležitější výběr toho správného objektu. Považuji vždy za přínosnější, když si student stavbu na zpracování seminární práce vybere sám, neboť je mu něčím blízká či se o ni zajímá, než když pouze "plní zadání". Vybraný objekt by neměl být důkladně popsán na webu. Pokud je, tak se alternativně volí například možnost překladu do cizího jazyka s vytvořením základního textu na české Wikipedii.

          Každý ročník projektu je trochu odlišný. Loni (2013/2014) jsme začali právě i s překlady a rozšiřováním článků v cizích jazycích, letos (2014/2015) studenti psali již nejen o gotických kostelích, kaplích a katedrálách, ale také o hradech či domech, povoleno bylo i pomezí gotiky a renesance, případně zpracování neogotického kostela, který byl postaven na místě gotického chrámu. Od minulého roku (2013/2014) umožňuji také práci ve dvojici při výběru klášterů kvůli  komplexnímu zpracování objektu - tedy aby byl popsán nejen klášterní kostel, ale i další důležité součásti kláštera. Loni se týmová spolupráce osvědčila pouze částečně, neboť  například klášter minoritů v Bechyni měli původně popisovat dva studenti, tým se však rozpadl a dva samostatné výborné články  - o klášteře i klášterním kostele  -  vytvořil zbylý člen bývalého týmu. Vesměs se ale podařilo vytvoření článků o celém klášterním objektu, i když si ho ke zpracování vybral jediný student, a tak některé z těchto článků vznikaly dlouho a těžce, například o Anežském klášteře. Poněkud překvapivě je ale velký čtenářský zájem právě o články, které nevznikaly snadno, což se týká nejen seminární práce o tomto klášteře, ale i o dalších kostelích.Zmiňovaná spolupráce, ale  v samovolně vzniklém tandemu, se nakonec osvědčila u překladů, kde studenti společně doplnili o další podstatné informace článek o chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře v češtině, vytvořili půdorysy  a následně rozšířili každý svoji jazykovou verzi ve španělštině a v ruštině. Články našich studentů tak podávají základní fundované informace o gotických objektech nejen na  české Wikipedii, ale i na slovenské, anglické, španělské, německé, ruské či ukrajinské verzi této encyklopedie.

          Struktura vytvářeného článku je určena tak, aby přinesla pokud možno kompletní přehled o dané stavbě. Proto nemůže chybět historická část, popis interiéru a exteriéru, půdorys, případně zajímavosti. Studenti také vytvářejí krátký úvodní text o vybraném objektu, kam patří pouze základní informace o objektu. Součástí práce je i fotodokumentace exteriéru a interiéru, ta však mnohdy záleží na speciálním povolení. V některých případech není povoleno fotografování interiéru vůbec, a tak loni jedna studentka alternativně interiér nakreslila, neboť ji  zaujal a práce jí bez jeho zachycení přišla nekompletní.

          Ideální je, když seminární práce nejprve vznikne v "protoverzi", která se dále upravuje, aby splnila zadání a aby se zároveň jednalo o encyklopedický článek, jenž odpovídá standardům Wikipedie. Tuto verzi se se  studenty snažíme vylepšovat ještě před vložením na tzv. "pískoviště" Wikipedie. To je novinkou letošního roku, kdy každý editor Wikipedie zároveň dostane ke svému účtu  na Wikipedii prostor, kde si může zkoušet články "nanečisto". Ohromnou výhodou pro náš projekt je interakce, neboť po základních úpravách seminární práce studenti jednoduše vkládali seminární práce přímo na pískoviště a další opravy již se  během konzultací odehrávaly na tomto "pískovišti" Wikipedie, aniž by bylo nutné tisknout další a další verze seminární práce kvůli opravám.  Finální úpravy textu probíhaly během konzultací.

          V momentě, kdy byla seminární práce dokončena na pískovišti, došlo k tomu nejdůležitějšímu - přenosu přímo na Wikipedii. Pak již studentům byli nápomocni i další wikipedisté, kteří povětšinou pomáhali s formálními úpravami  článku. Česká a slovenská Wikipedie má speciální šablonu - označení vznikajících článků pro projekt Studenti píší Wikipedii respektive Wiki pre študentov-študenti pre Wiki, která by měla "ochránit" tyto nové články studentů před možnými příliš ráznými zásahy ostatních editorů Wikipedie.

          V anglické verzi tuto roli plnila šablona "under construction". Je třeba zmínit, že každá  Wikipedie má i vlastní normy pro tvoření názvů článků o chrámech i klášterech a katedrálách, což je třeba dodržovat u každé jazykové verze, neboť i  na to důsledně dbají ostatní wikipedisté a případně článek přejmenují. I na anglické Wikipedii náš projekt vzbudil  pozitivní ohlasy,  také mě kontaktovali wikipedisté  anglické verze, že vložili sami šablonu "under construction" k článku, který nejspíše vytvořil náš student, aby nedošlo k zásadním editorským zásahům do jeho práce. A ano, byl to skutečně článek naší studentky, která psala o kostele sv. Štěpána v Praze 2. Stejně tak ochotně opravoval a doplňoval články studentů v ruštině wikipedista, který se specializuje na českou architekturu, a zároveň rozumí velmi dobře česky. U některých článků v angličtině byli nápomocni i wikipedisté pocházející nejspíše ze zemí Dálného východu, což dokládá skutečně globální propojení editačního prostředí Wikipedie, které by mělo vést  k dosažení kvalitního výsledku - co nejlepšího článku.

          Individuální pojetí a přístup k seminární práci se projevil nejen u výběru staveb, ale i u vytvářených článků. Někteří studenti se zaměřili na důkladnou fotodokumentaci, jiní na bravurní popis historických událostí souvisejících s "jejich" kostelem, další studenti  popsali detailně interiér i exteriér či vytvořili  půdorys dle vlastního měření. I přesto, že na Wikipedii není povoleno publikování vlastního výzkumu, během konzultací jsme řešili velmi zajímavé stavební situace související se stavebně-historickým průzkumem jak v interiéru, tak v exteriéru objektu.

          Studenti uplynulého ročníku (2014/2015) také více  prostudovávali existující stavebně-historické průzkumy objektu či přímo archiválie, kdy byly zaznamenány i poměrně nečekané historicko-ideologicky podmíněné cíle konkrétního průzkumu - například u augustiniánského kláštera v Lanškrouně. U jiných staveb bylo nutné pečlivě posoudit studované materiály a skutečný stav kvůli možnému mixu s jiným kostelem v blízkém okolí. Studenti rovněž zmiňovali vesměs kladný přístup osob zodpovědných za fungování objektu či vlastníků k jejich práci a také ochotu z řad odborníků s poskytnutím materiálů k seminární práci na Wikipedii - studenti použili při přípravě článků stavebně-historické průzkumy  pana docenta Kašičky, paní doktorky Kodoňové, pana docenta  Líbala, paní inženýrky Mukové, pana architekta Pachnera, pana doktora Prixe, pana doktora Vallaška.. Bylo také povoleno publikovat fotografie z SHP poskytnuté z Fotoarchivu  Městského muzea Lanškroun. To přispělo k vytvoření kvalitnějších článků.

          Oproti minulým ročníkům projektu uváděli sami studenti větší potřebu procvičování architektonické terminologie, což patřilo i k hlavním uváděným kladům vytváření této seminární práce  i v cizích jazycích, neboť cizojazyčnou architektonickou terminologii pak studenti  využijí během studia či stáže v zahraničí. Studenti také pozitivně hodnotili možnost podrobněji zpracovat konkrétní stavbu, kolem níž třeba denně chodili, případně je nějak zaujala. Jiným zmiňovaným pozitivem byla možnost psát seminární práci, která je užitečná i pro ostatní.

          V loňském ročníku, ve školním roce 2013/2014, jsme se v letním semestru také zapojili do  24/7, kdy je fakulta otevřena celý týden nonstop. K mému překvapení možnosti konzultací bylo opravdu využito v podstatě neustále od cca 22h do 8:30. Nejprve přicházely noční sovy, a pak na ně plynule navázala ranní ptáčata,  fakultní počítač však úplně nezvládl nonstop nápor, protože přestal následně fungovat. Kromě obvyklých konzultací k popisu kostelů a oprav textů téměř hotových článků jsem si dopisovala s editorem španělské Wikipedie z Latinské Ameriky, neboť jsem pomáhala studentce založit článek na španělské Wikipedii s tím, že zbytek seminární práce doplní studentka sama. Vzhledem ke krátké časové prodlevě, která nastala mezi vložením zbylého připraveného textu, začal editor nově vzniklý článek považovat za vandalismus a smazal ho.Vše se následně vysvětlilo a v kostele sv. Martina ve zdi jsem loni, v září 2014, viděla čtyři španělsky mluvící návštěvníky, kteří  se vešli podívat dovnitř, načež oba  pánové pak důkladně studovali  klenbu v presbytáři. Třeba to bylo i díky článku naší studentky. A právě o tomto kostele napsali naši studenti články  již na 4 Wikipediích - české, anglické, ukrajinské a španělské.

          Mgr. Kristýna Kysilková

                                                                                                       

                                                                                                              


       
       


Please wait …