Interpretace architektury je neoddělitelná od otázky smyslu architektury samotné. Nejdříve je nutné pochopit či vytvořit smysl díla, navrhnout koncept, poté ho dokázat formulovat, interpretovat a prezentovat. Tyto znalosti a dovednosti mohou sloužit jako východiska architektonického navrhování, jako jeho přímá součást i jako nástroje jeho interpretace a prezentace. Jejich předmětem není jen architektura, ale také architektonického myšlení jako takové.Operační platformu architektury (její interpretace či prezentace) rozšiřují formáty přesahující rámec hlavních nástrojů samotného navrhování a realizace stavby, mezi které patří například kritický text, výtvarný koncept, publikace, výstava, živá prezentace, fotografie, film, nové komunikační technologie, apod. Tyto platformy současně mohou mít nejen interpretační, ale také formativní roli. Kurs je určen budoucím praktikujícím architektům.
Na jednotlivých tematických blocích budou participovat externisté z daného oboru. Jedná se o vesměs o špičkové odborníky na danou problematiku, kteří zároveň disponují rozsáhlými praktickými zkušenostmi. Získané dovednosti budou studenti aplikovat na prezentaci aktuálně zpracovávaného ateliérového projektu a současně s ohledem na budování vlastního dlouhodobého portfolia.
1x týdně 90 min přednáška, další týden 1x 90 min seminář, střídání obtýden, vždy v uceleném tematickém bloku přednáška se seminářem. Počet studentů: max 50. Pro tento pilotní semestr je předmět určený pouze pro studenty oboru Architektura.
Nelze všeobecně předpokládat, že praktikující architekt bude vlastními silami plně zajišťovat prezentaci svého díla formami například publikace, výstavy, kritických textů, fotografické prezentace či filmu. Pravděpodobně se obrátí na příslušné profesionály, pro které bude zadavatelem či spolutvůrcem těchto forem prezentací.
Současně ale právě architekturu lze také vnímat jako „gesamtkunstwerk“. Jako širší projekt ovlivnění prostředí okolo nás, jehož součástí mohou být i výše uvedená média. Architekt může tyto média využívat nejen pro prezentační rovinu, ale zároveň pro formativní rovinu architektury, jako její výrazový prostředek.
Alespoň úvodní znalost těchto médií tak lze považovat za nedílnou součást znalostí architekta. I v případě, kdy bude „pouhým“ zadavatelem, mu tato znalost umožní spoluvytvářet koncept interpretace a prezentace, tak aby byl v souladu s konceptem jeho samotného díla. Cílem je představit studentům nástroje interpretace architektury takovým způsobem, aby byla zřejmá základní souvislost mezi architektonickým konceptem interpretovaného díla a nástroji jeho interpretace. Součástí přednášek bude definování obecných pravidel na příkladech konkrétních interpretací. Zajímavá je i zpětná vazba přednášejícího – povětšinou nikoliv architekta, která může přinést pohled na architekturu z jiných oborů „zvenčí“.
Předpokládá se domácí příprava – studium literatury a příkladů.
Formát seminářů bude diskusní a praktický. Předpokládá se samostatná příprava studentů předem. Ke každému bloku studenti obdrží předem literaturu či další zdroje, ze kterých připraví vlastní krátkou reflexi.
Podmínkou absolvování předmětu je odevzdání jedné práce z vybraného interpretačního formátu, který bude upřesněn v průběhu semestru.
Koncept a interpretace_Úvod_Pavla Melková // Formáty interpretace a prezentace_Editorství. Časopis. Kniha_Jana Tichá // Formáty interpretace a prezentace_Kniha, katalog, výstava_Robert Novák // Formáty interpretace a prezentace_Kritická teorie a její interpretační postupy_Monika Mitášová // Formáty interpretace a prezentace_Architektonické výstavy_Michal Škoda // Formáty interpretace a prezentace_Základy prezentace projektu_Denisa Hejlová // Formáty interpretace a prezentace_Propagace architektury_Adam Gebrian
Blok rozliší tři pole interpretace: a/ kritickou interpretaci architektury v textech, b/ v obrazech, c/ v analytických diagramech – poukáže na jejich vztahya autonomní interpretační postupy. Přednáška na vybraných příkladech staveb Miese van der Rohe, Le Corbusiera, Eileen Gray(ové)a Giueseppe Terragniho ukáže možnosti interpretace založené na kritické teorii a diagramatické analýze, jak jsou formulovány v evropské a americké architektuře od 60. let do současnosti. Na semináři se budou číst a interpretovat texty k přednášeným interpretacím a stavbám (uvedeny v literatuře). Texty budou přihlášeným studentům a studentkám rozeslány předem.
Literatura:
1. Peter Eisenman, Ten Canonical Buildngs: 1950-2000, Rizzoli, New York 2008.
2. Monika Mitášová (ed.), Oxymorón a pleonasmus. Texty kritické a projektivní teorie architektury, Zlatý řez a Vysoká škola výtvarných umení, Praha 2011.
V přednášce se studenti seznámí se základy osobní prezentace projektu klientovi či dalším stakeholderům (veřejnosti, médiím apod.). Přednáška studentům představí základy rétoriky, verbálního a nonverbálního projevu. Dále stručně shrne, jak připravit strukturu vystoupení a argumentovat. Závěrem se studenti seznámí s oblastí public relations, jejichž cílem je dlouhodobé profesionální vytváření vztahů mezi organizací či jednotlivci a stakeholdery.
V semináři si studenti procvičí prezentaci projektu na zadaných příkladech. Procvičovat si budou zejména soft skills, nonverbální komunikaci, schopnost reagovat na otázky a vést dialog s klientem. Studenti se seznámí jak s komunikací face-to-face, tak online, zejména s vybranými příklady komunikace na sociálních sítích.
Kraus, Jiří. Člověk mluvící. Leda, 2011. Str. 36-49, 135-157
Hejlová, Denisa. Public Relations. Grada, 2015. Str. 90-111
Architektonické výstavy. Vztah koncepce architektonické výstavy a konceptu architektonického projektu či dlouhodobého směřování architektonické kanceláře. Praktické zkušenosti s přípravou výstavy a role architekta v ní. Příklady jednotlivých výstav a rozbor jejich konceptu a formy prezentace.
Literatura:
Hans Ulrich Obrist, Stručná historie kurátorství, Galerie středočeského kraje, 2012
Web:
https://www.royalacademy.org.uk/exhibition/sensing-spaces
http://www.aaschool.ac.uk/PUBLIC/WHATSON/exhibitions.php?filter=2
http://www.aedes-arc.de/sixcms/list.php?page=pg_aedes_ancb_startseite
„Architekt by neměl sám přecházet přes ulici, dokud se nepodívá vlevo, vpravo a nahoru...“
O zkušenostech spolupráce grafického designéra s architekty na jejich vlastních prezentacích (katalogy, výstavy, atp.). O věcném třídění a editaci výchozího materiálu. O tom, čemu by se při grafickém zpracování a designu s nadsázkou dalo říci dramaturgie. O dynamice a kontrastu při uspořádávání vizuálních prvků v knize nebo katalogu. A v neposlední řadě také o tom, že naše prostředí není sterilní a „špína“ má svou nezastupitelnou roli, tedy o vztahu mezi nastavením přesných formálních pravidel, svobodou a intuicí.
„Architekti píší knihy, čtou knihy, milují knihy a sbírají knihy. Knihy, které podporují debatu o architektuře, knihy, které jsou zdrojem inspirace, nabízejí fórum pro polemiku, vyjadřují sny, touhy i přání a ještě mnoho dalšího.“
Motto výstavy, která je na podzim tohoto roku k vidění v galerii jedné z nejlepších evropských architektonických škol, ETH v Zürichu, by mohlo být i mottem našeho kursu. V přednášce si povíme něco o tom, jak architekti psali a sestavovali knihy o architektuře a vydávali časopisy v historické perspektivě od Le Corbusiera až po Rema Koolhaase. Semináře budou věnovány rozboru konkrétních ukázek jednotlivých textů a jejich obrazového doprovodu i grafického ztvárnění.
Literatura:
Le Corbusier-Saugnier: Za novou architekturu. Praha 200X (Vers une architecture, Paris 1923)
Adolf Loos: Řeči do prázdna. Praha-Kutná Hora 2001 (Ins leere gesprochen, Paris und Zürich, 1921)
Bernard Rudofsky: Architecture Without Architects. New York 1964.
Robert Venturi, Denise Scott-Brown, Steven Izenour: Learning from Las Vegas, Cambridge,MA 1972
Rem Koolhaas: S, M, L, XL. New York 1995.
John Pawson: Minimum, London 1996.
Roman Koucký: Kniha 1, Praha 2001
Roman Koucký: elementární.urbanismus. Praha 2006
Petr Pelčák: Několik poznámek k současné architektuře. Brno 2007
Michal Kohout – František Štáfek – David Tichý - Filip Tittl: Můj dům, naše ulice. Praha 2014
Jana Tichá (ed.): Architektura na prahu informačního věku, Praha 2001
- Architektura v informačním věku, Praha 2006
- Architektura: tělo nebo obraz. Praha 2009